Article

1655

Dobrý den, vážení občané internetové České republiky.

Vítám vás u v pořadí již 5. vydání občasníku Hlas lidu e-České republiky , kde jsem se rozhodl soustředit naprostou většinu své pozornosti jak k naší vnitrostátní, tak ale i k mezinárodní situaci a informovat občany e-Česka o dění poslední doby.


Na začátek bych chtěl ale podotknout dvě základní věci:

1) Děkuji všem členům Českého vojenského svazu Jana Žižky z Trocnova , že mi projevili důvěru ve stranických volbách a odevzdali svůj hlas mně. Upřímně bych byl trošičku zneklidněn, kdyby v nich zvítězil některý můj oponent, ale vzhledem k tomu, že se tak nestalo, můžu všem členům Svazu žižkovců jen poděkovat a slíbit jim, že jejich důvěru nezklamu.

2) Všimli jste si, že jsem v nadpisu použil 4 samohlásky za sebou? (A kdybych psal slovensky, tak použiji hned 5, poněvadž jeho slovenský překlad je "Situácia u i okolo nás". )


Nyní bych tedy přešel k meritu věci a zaměřil se na první bod článku - Situace v e-Česku.

Jak jistě už minimálně 90 % z vás ví, byly v pondělí 16. května založeny dvě nové státní organizace, konkrétně ministerstva, a to Ministerstvo Valky a Ministerstvo Ekonomiky . Každé ministerstvo přitom začal i v tentýž den spravovat prezidentem Ravr jmenovaný ministr, aby panu prezidentovi ulehčili práci a on se tak mohl naplno věnovat vymýšlení plánu na osvobození a modlení se k Bílému Tygrovi. O tom, jaké pravomoci jednotliví ministři mají, psaly už Státní noviny České republiky , proto to nebudu zmiňovat. Samotné pravomoci totiž ani nijak veliký rozruch mezi občany nezpůsobily.

Mnohem zajímavější se pro širokou veřejnost ukázalo obsazení obou ministerstev. Ministerstvo Války totiž obsadil jakýsi Buddy Bugatti a Ministerstvo Ekonomiky pak převzal NewCzech , jehož, i přes to, že se na celou 3/4 dne stal prezidentem e-Česka, uznává jen velmi malé množství lidí. Na základě Ravrova výběru se tak na IRC e-ČR, v shoutech, chatu vpravo dole, atd. rozjely ostré debaty o tom, nakolik jsou či nejsou daní ministři schopní.

Mě jako takového tady skoro nikdo neznal, tudíž pokud jsem byl kritizován, tak pouze v obecném kontextu (tzn. kritiky typu: "Ti ministři stojí za ho*no!" ). O něco hůře už dopadl NewCzech, jenž mezi obyvateli má, jak už jsem se zmínil, poměrně špatnou pověst právě z doby, kdy byl e-českým prezidentem. Celá tato situace se přitom udála trošičku jinak, než jak si to nejeden člověk myslí, ale to tady teď nechci rozpitvávat. Důležité však je si uvědomit, že všichni kritizující byli buď občané vycházející z všeobecně vnímaných nedostatků NewCzechova "prezidentování", lidé nemající NewCzecha příliš v oblibě nebo hráči snažící se dostat k moci.

Na základě toho bych se proto držel především faktů a práci obou dvou ministerstev během uplynulých 6 dní porovnal s požadavky, jež na ministry byly kladeny.

Ministerstvo Valky - Mělo založit novou státní vojenskou jednotku, jež by byla v nejbližší době povýšena na pravidelnou, aby do ní mohli vstoupit nejaktivnější hráči z e-ČR. To Ministerstvo vykonalo ještě tentýž den a nedlouho poté ji navíc ještě povýšilo na veteránskou. Myslím si tedy, že úspěch.

Ministerstvo Ekonomiky - Podle předpokladů vyplácelo všem státním pracovníkům pravidelně mzdy. V článku Řešení finanční a ekonomické krize e-ČR si pak vytyčilo nový program, nicméně i ten zatím úspěšně dodržuje. Nakolik je pak tento program účinný se dozvíme po neděli, kdy má NewCzech provést první ekonomické kalkulace.


Tímto názorem bych tedy uzavřel bod jedna a zaměřil se na druhou část článku, což je Mezinárodní situace.

Nejprve by bylo dobré si do současné mezinárodní situace nějak usadit naši republiku, abychom pak věděli, jak máme celkovou situaci v e-světě chápat. Pokusím se přitom být co nejslušnější.

Jsme v prdeli!

5 z našich 6 regionů včetně Jižních Čech s kvalitním železem a Vysočiny se středními diamanty zabrala Velkopolská říše v čele s prezidentem Pipinem1924. Zbylý 6. region - Moravu, si pak směl nechat na Polsku absolutně nezávislý a samostatný Slovenský štát, údajně, aby Čechům ukázal, zač je toho loket. Ve skutečnosti nám ale naši "bratia" ukázali pouze, zač je toho zadek a jak do něj správně vlézt, poněvadž jak na jednu stranu tahali Polákům XYZ bitev a ještě jim jako "priateľský darček" odevzdali Vysočinu, tak se jim např. Poláci vůbec neobtěžovali odstoupit Ružomberok.

Já osobně jsem tento fakt už několikrát zmiňoval a povím ho znovu: Slovenská záruka byť formální samostatnosti končí v ten moment, kdy Slovensko odstoupí Polsku všechna cizí území. A na tom trvám.

Ano, jako možné východisko z této šlamastiky možná bude dnešní série povstání. Pokud ale chcete znát můj názor (který bohužel není příliš optimistický ), myslím si, že v tomto povstání nezvítězíme. A i kdybychom snad zvítězili, Poláci nás v blízké době opět obsadí. Je sice pravda, že dnes musí dělit své poškození na 4 strany, ale Poláků je dost, mají spoustu silných hráčů a na rozdíl od nás i chuť bojovat, což se u nás, bohužel, nedá říct.


Nakonec bych se ale přece jen chtěl dostat i k té mezinárodní situaci, o níž má tento odstavec jaksi být.

Pokud by to snad mohlo někoho povzbudit, právě jako revanš, že jsme obsazení, tak koalice United Nations , do níž jsme se chtěli původně začlenit, nicméně nás její vůdcovský stát - Bulharsko odmítlo a jejím jménem se radši přidalo k Polsku, se rozpadá. Koalici opustily už 2 státy, přičemž hegemonní Bulharsko je zpola obsazeno postupujícím Tureckem. Z hesla koalice "United we stand, divident we fall!" se začíná naplňovat i ta druhá část. Možná, že kdyby se tenkrát Bulhaři rozhodli vzít i nás, pomohli bychom jim postup Turecka zastavit. Kdo ví...?

Co se pak týče našich (byť bývalých) koaličních partnerů, tedy Francie, tak ani ta neslaví bez nás bůhvíjaké úspěchy. Nutno ovšem podotknout, že s námi by asi taky moc veliké neslavila. Když jsme se do jí vytvořené koalice Brothers in Arms rozhodli vstoupit, abychom snad zvrátili výsledek postupu Poláků do Prahy, přetahovali se naši potenciální zachránci víceméně neúspěšně s Italy o region s kvalitním obilím v oblasti Lombardie.

Jakmile nás Polsko definitivně obsadilo, pochopili jsme, k čemu nám vlastně členství ve francouzské koalici je. A právě z tohoto důvodů prošel Kongresem návrh o výstupu z Brothers in Arms, protože se zkrátka naši "starší bratři" začali chovat jako "mladší ségry". Francouzi pak na dané skutečnosti definitivně doplatili v momentě, kdy se s Itálií domluvilo hraniční Švédsko a společně s ní zahájilo postup, jenž skončil až na západě Francie.

Mezi další rozpadající koalice bychom pak teoreticky mohli zařadit i kdysi poměrně nadějnou Asian Empire , jíž si právě v oblasti Číny začínají dělit koalice Nomansland a The Cartel . Jak se tato situace vyvine, zda si Litva s Vietnamem rozdělí Čínu a zahájí útok na zbytek koalice nebo se Čína jejich postupu ubrání, je ve hvězdách...


No, a s touhle bombou pro dnešek končím. Doufám, že jsem vám pomohl alespoň trošku se zorientovat jak v naší zatím obsazené republice, tak i v celém "maximském" e-světě. Pokud byste snad našli v mých úvahách nějaké nepřesnosti, neváhejte je napsat do komentářů, rád vám na ně jednou odpovím.

Na absolutní závěr už pouze konstatuji, že se nejedná o oficiální názor současného vedení e-Česka, Ministerstva Války, Českého vojenského svazu Jana Žižky, atd., ale jsou to pouze mé osobní postoje a interpretace. Je tedy možné, že se v některých oblastech s vaším názorem neshodují, ale nevěšte hlavu, to se stává.

S pozdravem,
předseda Svazu žižkovců a Ministr Války e-ČR Buddy Bugatti .

Previous article:
Kam bude směřovat politika Žižkovců? (9 years ago)

Next article:
Žižkovci jdou do voleb! (9 years ago)